Kam teče kanalizace?

Zařízení pro zásobování vodou a čištění odpadních vod ve městě Petrohrad jsou základem pro bezpečnost životního prostředí a socioekonomickou pohodu obyvatel.

Čistírny odpadních vod

Kanalizační systém Petrohradu je rozsáhlá síť potrubí a kolektorů různých průměrů. Díky němu je kontaminovaná voda přiváděna do čistíren odpadních vod (ČOV). Které procházejí úpravou a jsou vypouštěny do vodních útvarů (Finský záliv). Až do roku 1978 nedošlo k žádnému čištění.

ČOV zahrnuje 17 objektů umístěných v různých částech města a obsluhujících vlastní kanalizaci. Největší jsou:

• Centrální provzdušňovací stanice (CAS).
• Severní aerační stanice (SSA).
• Jihozápadní čistírna (SWTP).

Každá stanice byla spuštěna v různých časech a liší se konstrukční kapacitou. Zvláštností petrohradské ČOV je přítomnost spalovny suchého kalu u každé velké čistírny.

Dále jsou zde malé čistírny odpadních vod, které obsluhují kanalizační povodí příměstských oblastí. Po modernizaci kanalizačního systému a změně přímého vypouštění odpadních vod v některých oblastech a také po vybudování několika malých čistíren odpadních vod je 98 % odpadních vod před vypuštěním čištěno.

U vodáren se také používají speciální úpravny, aby kvalita pitné vody odpovídala hygienickým standardům.

Centrální provzdušňovací stanice

ČSA je nejstarší čistírna odpadních vod v Petrohradě. Zařízení se nachází na umělém ostrově Bely, jehož rekultivace začala v roce 1966. První etapa ČSA byla zahájena v roce 1978. Druhá etapa staveb byla uvedena do provozu v roce 1985. Plocha ostrova byla zvětšena z 16 na 55 hektarů, což umožnilo umístit na něj všechny potřebné stavby.

Jedná se o projektovanou kapacitu největší úpravny ve městě dnes jím projde 1 500 000 m3 kontaminované vody denně. ČSA je navržena pro příjem odpadních vod z okresů Kirovský, Frunzenskij, Moskovskij, Střední a Vasileostrovskij a také z části jihozápadu Petrohradu. Vyčištěná voda je vypouštěna do Finského zálivu.

Přívod splaškové vody do stavby je organizován přes sifony, pomocí kterých vstupují do čerpací stanice a stoupají na úroveň 55 m a jsou přiváděny do přijímací komory. Maximální množství vody, které stanice přečerpá, je 20 m 3 /s Za deštivého počasí se toto číslo zvyšuje na 30 m 3 /s. Z přijímací komory jsou odpadní vody přiváděny do mechanických čistíren. Jejich součástí je roštová budova a usazovací nádrže vybavené lapači tuku.

Čištění začíná na 14 mechanizovaných třídičích stupňovitého a shrnovacího typu. Minimální vůle roštů je 6 mm. Čištění od suspendovaných nečistot minerálního původu probíhá ve 12 lapačích písku, poté je voda přiváděna do 12 radiálních primárních usazovacích nádrží. Hloubka každé z těchto staveb je 5 metrů o průměru 54 m.

Lapače písku CSA	Osazovací nádrž u ČSA

Pro biologické čištění se používají dvě skupiny provzdušňovacích nádrží. Každá z nich se skládá ze šesti tříkoridorových objektů délky 192 m. Šířka chodeb je 8,0 m, hloubka 5,5 m. Regenerace kalů v objektech dosahuje úrovně 33 %. Pro další čištění bylo vybudováno 12 sekundárních dosazovacích nádrží. Dále jsou navrženy s radiálním průměrem 54 m. Dále vyčištěná voda vstupuje do nádrže nebo je přiváděna do kalové čerpací stanice.

Sekundární usazovací nádrž u ČSA	Čerpací stanice surového kalu ČSA

V zařízení je umístěna mechanická dílna na odvodňování kalu. ČSA jsou vybaveny první spalovnou kalů v Ruské federaci.

Severní provzdušňovací stanice

SSA je druhá velká čistírna odpadních vod ve městě. Stavba stanice začala v roce 1975. Zařízení funguje od roku 1986, po spuštění první etapy. Ke konečnému spuštění SSA došlo v roce 1995, poté začala stavba pracovat na projektované kapacitě 1 250 000 m3 odpadních vod denně. Rozloha zařízení je 65 hektarů. Poloha – nedaleko od obce. Olgino. Stanice obsluhuje kanalizační nádrž nacházející se na území pravého břehu Něvy, Bolšaje Něvky a Petrogradské strany.

Mechanické čištění odpadních vod na stanici je prováděno pomocí mechanizovaných třídičů s mezerou 16 mm (8 ks) a stupňovitými rošty (2 ks s mezerou 6 mm). Čištění od drobných minerálních nečistot probíhá pomocí 20 horizontálních provzdušňovaných lapačů písku. Před odesláním k biologickému čištění jsou odpadní vody také čištěny v 8 primárních usazovacích nádržích radiálního typu.

Další čištění se provádí pomocí tříkoridorových provzdušňovacích nádrží. Před vypuštěním vyčištěné vody do nádrže je zpracována v 10 sekundárních usazovacích nádržích (rovněž radiálního typu). Vypouštění se provádí 1500 m od pobřeží do Něvského zálivu.

Provzdušňovací nádrže SSA

Od roku 2007 je na stanici v provozu spalovna kalu (cca 200 000 m 3 ročně), což umožnilo vyhnout se jeho ukládání na skládce. V SSA je realizován projekt na využití živin, který výrazně zlepšuje stav životního prostředí.

Jihozápadní čistírna odpadních vod

YuZOS je nejnovější z velkých ČOV v Petrohradě. Stavba stanice začala v roce 1987 a zahájena byla v roce 2005. Součástí kanalizace stanice je i obec. Strelna a Volodarsky, stejně jako okresy Krasnoselsky a Kirovsky. Rozloha areálu je 40 hektarů. Čistírny využívají technologie pro hloubkové čištění odpadních vod od živin. Na území stanice byla vybudována provozovna na spalování suchého kalu. Výstavba SWTP byla provedena s mezinárodním financováním. Kapacita stavby je 330 000 m3 za den.

Odpadní voda vstupující do stanice je zvedána pomocí čerpací stanice na úroveň 20 m do přijímací komory. Poté vstupují do budovy síta k mechanickému čištění. Pro zachycení velkých nečistot se používají mechanizované třídiče a provzdušňované lapače písku. Také mechanické čištění od minerálních nečistot se provádí pomocí 8 radiálních usazovacích nádrží. Poté odpadní voda prochází biologickým čištěním v provzdušňovacích nádržích.

Provzdušňovací nádrže YuZOS	Přijímací komora YuZOS

V areálu funguje spalovna kalů. Před vysypáním se vůl ošetří ultrafialovým světlem za účelem dezinfekce.

Spalovna kalů

Úpravny vody

Většina vody pro zásobování Petrohradem se získává z Něvy a před podáváním spotřebitelům vyžaduje pečlivé čištění. Pro tyto účely fungují úpravny na každé z 9 vodárenských stanic. Od roku 2007 je úprava vody prováděna dvoustupňovou technologií čištění a dezinfekce.

Pro tyto účely byly vybudovány dva závody na výrobu chlornanu sodného. To umožnilo zcela vyloučit kapalný chlor z procesu. Podívejme se na proces úpravy vody na příkladu jedné z nejmodernějších úpravárenských jednotek K-6, která se nachází na jihovýchodním pobřeží. Konstrukce zahrnují ozonizační komoru, deskové usazovací nádrže, směšovací komoru, dvouvrstvé filtry a nádrž na čistou vodu.

Ozonizační zařízení v jihovýchodních vodách

Úprava vody tak, aby byla pitná, probíhá v následujících fázích:

• Voda přicházející z přívodu vody. ozonizováno (ozon se vyrábí přímo na stanici ze vzduchu). Tím se zlepšuje proces čištění.
• Voda prochází prvním stupněm čištění. K tomuto účelu se využívají procesy flokulace, koagulace a sedimentace.
• Proces filtrace probíhá přes gravitační filtry naplněné vrstvami písku a aktivního uhlí.
• Dezinfekce chlornanem sodným a síranem amonným.
• Jako druhý stupeň dezinfekce je voda ošetřena ultrafialovým světlem.

Úpravny vody využívají ke kontrole kvality vody systém biomonitoringu. K tomuto účelu se používají raci a ryby.

NA VAŠE DOTAZY RÁDI ODPOVÍME