Proč jsou větrné mlýny škodlivé?
Ne zcela informované zdroje vyjadřují obavy z využívání alternativních zdrojů energie k výrobě elektrické energie, je tomu skutečně tak a komu prospívá šíření takových nepravdivých informací?
V posledních desetiletích se svět v oblasti energetiky potýká se dvěma vážnými problémy: zajištěním spolehlivosti dodávek energie a potíráním negativních dopadů energetických zařízení na životní prostředí jak v oblastech, kde se nacházejí výrobní zdroje, tak v celosvětovém měřítku. Navíc spotřeba ropy, zemního plynu a uhlí, která nebývale vzrostla, vede k vyčerpání levných zásob fosilních paliv, která lze mnohem efektivněji využít k chemickému zpracování na produkty užitečné pro národní hospodářství a obyvatel, nebo uloženy pro potřeby budoucích generací.
Objem emisí znečišťujících látek do ovzduší při výrobě, přenosu a rozvodu elektrické energie, plynu, páry a teplé vody činil v roce 2009 4140,7 tis. tun, tzn. cca 21,8 % hmotnosti emisí ze všech stacionárních zdrojů země, z toho: oxid siřičitý – 1273,1 tis. tun, oxid uhelnatý – 623,8 tis. tun, oxidy dusíku – 975,4 tis. tun, uhlovodíky (bez těkavých organických látek) – 54,1 tis. tun, těkavých organických látek – 11,4 tis. tun Vypouštění kontaminovaných odpadních vod do útvarů povrchových vod u tohoto typu činnosti činilo 8817,23 mil. m3 – cca 55,6 % z celkového objemu vypouštění těchto vod do ČR. V roce 2009 vyprodukovaly energetické podniky 65,3 mil. tun odpadu z výroby a spotřeby, což představovalo asi 1,9 % objemu veškerého odpadu vyprodukovaného v Ruské federaci.
Obnovitelné zdroje energie a zejména větrná energie nemají tak velký dopad na životní prostředí jako tradiční výroba. Větrné elektrárny se zpravidla nacházejí na velkých plochách, kde samotné větrné generátory s průměrem věže 10 metrů zabírají maximálně 1 % celého území. Zbylých 99 % slouží k zemědělským účelům a obývají je zástupci místní fauny: hmyz, ptáci, obojživelníci, plazi a například celé stádo divokých koní se usadilo na území větrné farmy na hoře Meganom v r. Krym, území větrné farmy Ostaninskaya na Krymu je plné kobylky, hmyz se cítí skvěle jak v blízkosti věže větrné turbíny, tak uvnitř. Noční život obyvatel větrných elektráren je bohatý. Sovy loví hlodavce, ježci hady a často při pohybu po silnici ve větrné elektrárně za soumraku najednou můžete spatřit sovu sedící na kraji cesty nebo velkého zajíce.
Odpůrci rozvoje větrné energie často argumentují svým názorem hlukovým dopadem větrných generátorů na životní prostředí. Zkusme porovnat hladinu hluku známých objektů a větrných generátorů. Hlučnost proudového letadla ve vzdálenosti 250 metrů od něj bude 105 akustických decibelů, hluk v rušné kanceláři – 60 dBA, automobil pohybující se rychlostí 64 km/h – 55 dBA, hluk v pozadí ve venkovském prostředí oblast v noci – 20-40 dBA, větrný generátor Je hlučný při 35-45 dBA. Souhlasíte, není to nejhlučnější průmyslové zařízení.
Provoz větrných elektráren nemá vliv na činnost chovu velkých a malých hospodářských zvířat. Větrné generátory jsou umístěny ve značné vzdálenosti od sebe – od několika set metrů do jednoho a půl kilometru – a protože téměř celé území větrných farem je volné, často se používá pro pastvu krav a ovcí, které nejsou rušeny jejich lopatky rotující ve značné výšce.
Největší počet otázek vyvolává vliv větrných elektráren na avifaunu. Větrné elektrárny jako vertikální konstrukce s pohyblivými prvky představují pro ptáky určité riziko. Hlavní faktory vlivu větrných turbín na avifaunu lze identifikovat: fyzický dopad při kolizi s turbínami, lopatkami a věžemi; narušení stanoviště; narušení ptačích tahů. Je třeba poznamenat, že pečlivé plánování umístění větrných elektráren, prováděné ve spolupráci s ornitologickými odborníky s cílem minimalizovat dopad na avifaunu, nám umožňuje dosáhnout relativně nízké úrovně úmrtnosti ptáků a savců chiroptera. Ale všechno se učí srovnáním. Například při hodnocení roční úmrtnosti ptáků vlivem umělých faktorů je zřejmé, že 550 milionů ptáků ročně zahyne na srážky s budovami, 130 na srážky s elektrickým vedením, kočky zničí 100 milionů ptáků a 80 na vozidla, 67 milionů ptáků zemře na pesticidy, 4,5 milionu ptáků zemře na srážky s přenosovými věžemi, letadla způsobila smrt 0 milionu ptáků a větrné generátory způsobily smrt 025 milionu ptáků.
Z periodických studií vyplývá, že úmrtnost ptáků v důsledku kolizí s větrnými elektrárnami je nevýznamná ve srovnání s úmrtností z jiných lidských činností. Kromě toho byly specifické míry úmrtnosti ptáků na 1 GWh vyrobené elektřiny získány jako výsledek studie vlivu na avifaunu při výrobě elektřiny pomocí různých druhů paliv (při zohlednění celého životního cyklu produktů od výroby paliva po přepravu elektřiny ). Toto číslo bylo 0,3 pro větrné elektrárny, 0,4 pro jaderné elektrárny a 5,2 úmrtí pro elektrárny na fosilní paliva. Na základě dat z této studie můžeme konstatovat, že navzdory zjevnému negativnímu vlivu větrných elektráren na avifaunu představuje větrná energie pro ptáky výrazně nižší hrozbu než tradiční typy výroby energie.
Často mluvíme o škodách, které ten či onen zdroj energie způsobuje životnímu prostředí, ale nemyslíme na lidi. Kolik lidí zemřelo při likvidaci havárie v jaderné elektrárně Černobyl na související nemoci po havárii ve Fukušimě? Kolik lidí je při výstavbě supervýkonných vodních elektráren připraveno o své obvyklé prostředí a jak trpí obyvatelstvo okrajových částí kolem uměle vytvořených hor popelových skládek? Kolik nemocí je způsobeno profesionální činností při těžbě uhlí a uranu? Lidstvo je zvyklé snášet vlastní životy, aby se zásobilo vším, co potřebuje. Je to správné? Jsme tak primitivní, že stejně jako starověcí lidé i nadále snášíme smrt našich spoluobčanů, kteří zemřeli při lovu?
Energetické paradigma světa se mění. Lidstvo nachází nové bezpečné a účinnější způsoby výroby energie. Možná za sto let ustoupí moderní obnovitelné zdroje energie ekologičtějším a bezpečnějším, ale dnes jsou větrné generátory zdrojem energie, který nejméně škodí životnímu prostředí ze všech stávajících.
Byly použity materiály z článku „Ekologické aspekty větrné energie“ – Ryzhenkov M.A. (kandidát disertační práce), inženýr, Ermolenko B.V., Ermolenko G.V., kandidáti technických věd. Sciences LLC “VES-YUG” – Ruská chemicko-technologická univerzita pojmenovaná po. DI. Mendělejev, videa a fotografie z větrných elektráren, laskavě poskytnuté zaměstnanci provozních organizací za asistence ředitele FVT-Service LLC Veremey R.B., pověřeného generálního ředitele Státního jednotného podniku Republiky Kazachstán KGS Guseva S.S., vedoucího PR of PJSC Fortum Litoshnik D. Všechny materiály jsou publikovány se svolením držitelů autorských práv a zdrojů.
Informace použité z webu RAWI.