Proč tam jsou krysy?

Vzhled hlodavců je skutečnou katastrofou pro majitele jakýchkoli skladových prostor. Potkani a myši se rozmnožují nejen ve skladech potravin, kde způsobují kolosální škody na skladovaných potravinách, ale také v prostorách určených ke skladování nepotravinových zásob.

• Životně důležitá činnost hlodavců vede k poškození nábytku, dokončovacích materiálů a izolace.
• Podle statistik je až 40 % požárů ve skladech přičítáno samovznícení v důsledku vadného elektrického vedení a v mnoha případech jsou příčinou závady potkani.
• Poškození optických kabelů vede k vážným nákladům na opravy a může na nějakou dobu zastavit provoz celého skladu, což jsou již značné ztráty.
• Hlodavci produkty nejen ničí, ale také je infikují, což je v lepším případě (pokud je problém včas identifikováno) činí nevhodnými pro následný prodej a v horším případě vede k soudním sporům a pokutám.

Hlodavci způsobují ve skladech obrovské škody

Proč je tak těžké se hlodavců zbavit?

Při výstavbě skladů, moderních syntetických materiálů a železobetonových konstrukcí se využívají nové stavební technologie. Neschopnost proniknout stěnami však nečiní prostory nepřístupné pro hlodavce: pohybují se ventilačními systémy, kanalizací, vstupními body potrubí a dalšími zranitelnými oblastmi, které existují v každé budově.

Krysy se mohou natáhnout a vstoupit do otvorů o průměru asi centimetr. Mohou dokonce lézt po cihlových zdech a skákat daleký až 120 cm horizontálně a až metr vertikálně. Hlodavci dobře plavou, a to i proti proudu, hloubí chodby do hloubky 1,3 m a prokousávají téměř všechny stavební materiály, včetně skleněné vaty, olova a cementu.

Myši jsou ještě odolnější. Mohou běžet na obnažených elektrických drátech a téměř hladkých kovových plechech a trubkách. Dokážou přežít bez vody dlouhou dobu a jsou schopny se rozmnožovat i při teplotách pod nulou.

Jedinečná vitalita hlodavců v kombinaci s rozšířenými mylnými představami o nich vede k tomu, že deratizace se stává neúčinnou a majitelé skladů jsou nuceni utrpět obrovské ztráty. Existuje několik základních mylných představ.

Mýtus první: krysy jsou všežravci

Při neodborně provedené deratizaci se na území většinou umisťují návnady s obilím nebo levným krmivem v naději, že se z hlodavců stanou všežravci. Krysy a myši mohou skutečně prokousat i sádrokarton a železo, ale pouze za účelem rozvoje nových teritorií, budování hnízd pro chov a vytváření cest pro získávání potravy.

Pokud jsou ve skladu potravinářské produkty, jako první utrpí produkty živočišného původu a ty nejkvalitnější a nejdražší z nich a hlodavci nebudou věnovat pozornost ani krmivu vyloženému v rozích. Při výběru návnady byste se proto měli zaměřit konkrétně na typ produktu, který je ve skladu uložen.

Mýtus druhý: hubení škůdců je k ničemu

Hlodavci se mohou přizpůsobit mnoha domácím pesticidům a silné chemikálie mohou poškodit potravinářské produkty a zaměstnance skladu. Hodně záleží na tom, jak přesně je deratizace prováděna, a také na pravidelnosti a systematičnosti činností.

Navíc je důležité připomenout, že spolu s profesními organizacemi, které mají na trhu dobré jméno, existují společnosti, které si za své služby účtují méně, ale efektivita jimi prováděné deratizace bude sporná.

Nedostatečná deratizace vede k tomu, že se hlodavci přemnoží na tisíce jedinců a rozsah katastrofy se stává skutečně hrozivým.

Mýtus třetí: hubení škůdců stačí provádět sporadicky

Tento mýtus do jisté míry přispívá k šíření druhého. Občasná deratizační opatření mohou minimalizovat výsledky práce profesionálů. I když byli hlodavci najednou úplně vyhubeni, přítomnost příznivých podmínek povede k tomu, že se velmi brzy znovu objeví krysy a myši.

V souladu s požadavky SanPiN by měla být preventivní deratizace prováděna minimálně jednou měsíčně. A je lepší boj vůbec nezastavovat – pasti a jed na myši by měly být vždy ve skladu.

Deratizace zahrnuje nejen chemické ošetření, ale i preventivní opatření

Úkolem specialisty je vypracovat plán deratizace, sledovat pravidelnost jeho provádění a také poskytnout doporučení pro výběr prostředků a metod, které minimalizují možnost vstupu hlodavců na území. Úspěch deratizace do značné míry nezávisí ani tak na účinnosti zvolených léků a metod, ale na sanitárním a technickém stavu budovy.